Rozhodnutí vyučovat naše děti anglický jazyk vyplývá z našeho přesvědčení, že anglický jazyk je v dnešní době nepostradatelný. Je prostředkem, který člověku poskytuje nebývalé možnosti nejen pro jeho osobní rozvoj, ale především i pro rozvoj neustále se vyvíjející civilizace. Anglický jazyk se stal jazykem světovým.  

 O výuce jazyka u dětí ranného věku existuje značné množství názorů a také mýtů. Jedním z uváděných příkladů je i handikepovanost vývoje dětí, které jsou vystaveny jinému než mateřskému jazyku a argumentace, že pro dítě je důležité osvojit si nejdříve do dostatečné míry jazyk mateřský. Výzkum však ukazuje, že když jsou mnohočetné jazykové dovednosti dostatečně dobře rozvinuté, stávají se pro dítě velkým přínosem a výhodou.  Dalším argumentem bývá i to, že některé děti si při osvojování jazyka zaměňují slova jednotlivých jazyků. I tento aspekt je však plně přirozený pro získávání a osvojování si druhého jazyka. Malé děti hovořící dvojjazyčně, mívají tuto tendenci především při objasňování nejasných sdělení.  Důležitý je i fakt, že u každého dítěte dochází k osvojování jazyka postupně tak, jako je tomu u jazyka mateřského.

Mezi významné faktory pro osvojení jazyka patří způsob, jakým k osvojování dochází, kvalita jazyka, kterému je člověk vystaven, a také samotné prostředí.  

Naším cílem a záměrem je, aby k osvojování anglického jazyka u našich dětí docházelo díky přirozeným situacím a smysluplným aktivitám, při kterých je jazyk používán jako prostředek k dosažení určitého cíle.  

Dá se říci, že děti cizí jazyk nasávají doslova tak, jako houba nasává vodu. Rozmanitost aktivit poskytuje pro osvojení jazyka dostatečné množství podnětů a nesmírně důležité je i to, že osvojování jazyka se podobá osvojování jazyka mateřského. Americký lingvista Stephen Krashen říká, že osvojení cizího (druhého) jazyka by se mělo podobat osvojení jazyka mateřského. V anglické třídě proto používá učitel mateřský jazyk jen v nezbytných případech.

 Jedná se o přirozený přístup integrace cizího jazyka do běžného denního programu, díky kterému děti budou jazyk aktivně a přirozeně používat.  

V textu byly použity názory a myšlenky S. Krashena (1981, 1984, 1996), J.D. McClurea (1977) a J. Crawforda (1992)