?sky English
Průvodce ctnostmi a dobrými vlastnostmi

Strategie Projektu ctností je jednoduchá – pomáhá dětem uvědomit si, kdo opravdu jsou a že smyslem života je „mít smysl života“. Ctnosti jsou to, co naplňuje náš charakter, jsou to prvky lidského ducha. Každé dítě v sobě nese potenciál těchto ctností. Cílem učitele je  probudit v dětech ctnosti a dobré vlastnosti, které v každém z nich už přirozeně jsou. emmabanny_300

Nejlepší doba na probuzení vlastností a formování charakteru dítěte je ranné dětství. První roky života dětí jsou ideální k tomu, aby si uvědomily, že dobré vlastnosti tvoří základ našeho života – nicméně nikdy není pozdě na to, abychom jim pomohli je objevit uvnitř sebe samých.

Projekt ctností je založen na jednoduché moudrosti všech rozmanitých kultur a národů světa – člověk by se  měl v životě snažit co nejlépe projevovat čest, spravedlnost, laskavost … zkrátka všechny dobré vlastnosti, které máme vrozené.

Zařadit tento program do výchovy dětí nevyžaduje žádný speciální vzdělávací program, naopak – je mnohem účinnější, když je integrován do stávajícího  výchovného programu. Děti se učí aplikovat ctnosti v běžném denním životě.

Program „Ctnost na měsíc“:

V MŠ Perlička je každý měsíc věnován rozvoji a posilování jedné specifické vlastnosti. Učitelé se jednou týdně setkávají, aby společně konzultovali o této vlastnosti a připravili různé aktivity. Rodiče dostanou každé pondělí kartičku o dané vlastnosti s nápady a tipy, jak se na vlastnost soustředit i v rodině. Učitelé a děti navzájem hledají situace, kdy někdo vlastnost projevil. Učitelé využívají situací, kdy se vlastnost mohla projevit a s dětmi si o tom pak povídají. Učitelé připravují aktivity v rámci běžného denního režimu, kde je dětem připravena možnost vlastnost projevit.

1jellyfish_ikonTři nosné body v Projektu ctností:

1.Používáme „jazyk ctností“

Způsob jakým hovoříme má velký význam – můžeme povzbudit, ale také odradit. Zdravé sebevědomí můžeme vybudovat, když káravý jazyk nahradíme tím, že poukazujeme na dobré vlastnosti. Používáme dobré vlastnosti, abychom děti ocenili, vedli a opravili. Jazyk ctností nám pomáhá, abychom si uvědomili, jaké chceme vychovávat děti. Jazyk ctností je velmi specifický a jasný. Obecná prohlášení typu „šikovná holčička“, „dobrá práce“ apod. nemají potřebný vliv. Dítěti sice ukážeme, že jsme s ním spokojeni, ale nedáváme jim přesnou informaci, v čem byli dobří nebo šikovní. Místo „jsi tak laskavý chlapec“ přesně specifikujeme, proč oceňujeme vlastnost: „Bylo od tebe laskavé, že jsi novému kamarádovi ukázal, kam si může sednout. Určitě se proto mezi námi teď cítí vítaný“.

·         Oceňujeme děti, když projeví dobrou vlastnost. ( „Petříku, složit takhle těžkou skládačku, tomu říkám vytrvalost“.  „Honzíku, dnes si vynikajícím způsobem ukázal sebedisciplínu. Byl jsi celý den opravdu klidný. )

·         Vedeme děti k tomu, aby vlastnost projevily v praxi. ( „Nyní bude každý pracovat sám. Pamatujte prosím na to, abyste byli k ostatním ohleduplní a vydrželi pracovat potichu. Každý zvuk může ostatní kamarády v jejich práci rušit.“)

·         Opravujeme děti nebo jim připomínáme, když „se zapomenou“ a nepodaří se jim využít příležitost k projevení vlastnosti nebo někde udělají chybu. ( „Zamyslíte se teď nad tím, jak jste mohli tento problém vyřešit klidně místo toho, že jste do sebe strkali.“)

2. Využíváme příležitosti k učení

sea_hourseTento způsob nám dává příležitost k učení se, k uznání našich chyb a k rozpoznání zkoušek a výzev, které před námi leží, abychom mohli pracovat na rozvoji ctností. Následujícími otázkami se můžeme zdokonalovat a nalézat ve svém nitru to nejlepší: „Co se z této situace mohu naučit?“, „Co musím příště udělat lépe?“, „Jak to mohu udělat správně?“. Takové příležitosti se ve škole skýtají neustále a pomáhají dětem si uvědomit, jak se chovají k ostatním, co dělají a co se mohou naučit. Např. při čtení pohádky se dětí ptáme na to, jaké vlastnosti projevil hlavní hrdina a pak s nimi hovoříme o tom, jestli i oni projevily tyto vlastnosti, při jaké příležitosti, jaký to mělo výsledek apod. Při běžném denním programu sledujeme, kdy se podaří dítěti projevit vlastnost nebo naopak dětem ukazujeme situace, kdy mohly danou vlastnost projevit a nevyužily toho. Děti pak mohou situace zkusit ještě jednou dramaticky ztvárnit.

3. Stanovujeme jasné hranice

Jasné hranice ve vztahu k ctnostem, které si navzájem prokazujeme, pomáhají vytvořit bezpečné prostředí pro vzdělávání. Jasná pravidla založená na ctnostech vytvoří řád a jednotu. Umožňují pozitivní přístup k disciplíně, protože zdůrazňují jak asertivitu, tak spravedlnost. Pomáhají dětem pochopit, jaké chování není tolerováno, ale také jak je možné dosáhnout zlepšení.Porušení pravidel má jasné, ale přiměřené důsledky. Pokud dítě musí nést důsledek porušení pravidel, učitel se musí ujistit, že dítě přesně chápe důvody, které k tomu vedly.

Při vytváření pravidel používáme kladné věty: „Chovejte se klidně, k řešení problémů používejte slova“  ( místo „nestrkejte se“).